ZVÍŘATA
Pět málo známých faktů o Mount Rushmore
Národní památník Mount Rushmore je komplex skalních soch v Jižní Dakotě v pohoří Black Hills, tvořený obrovskými žulovými bloky.
Památník je jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí v celé Severní Americe a zobrazuje tváře čtyř nejslavnějších prezidentů Spojených států, a to George Washingtona (1732-1799), Thomase Jeffersona (1743-1826), Theodora Roosevelta (1858-1919) a Abrahama Lincolna (1809-1865), vytesané do kamene.
Kontroverzní a svérázné dílo fascinuje svět svou majestátností, a přesto se o tomto slavném místě může skrývat mnoho málo známých zajímavostí.
Di Bbadgett - Opera propria, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=16085819
Pět málo známých faktů o Mount Rushmore
Národní památník Mount Rushmore je komplex skalních soch v Jižní Dakotě v pohoří Black Hills, tvořený obrovskými žulovými bloky. Je jednou z nejnavštěvovanějších atrakcí v celé Severní Americe a zobrazuje tváře čtyř nejslavnějších prezidentů Spojených států, a to George Washingtona (1732-1799), Thomase Jeffersona (1743-1826), Theodora Roosevelta (1858-1919) a Abrahama Lincolna (1809-1865), vytesané do kamene. Kontroverzní a svérázné dílo fascinuje svět svou majestátností, a přesto se o tomto slavném místě může skrývat mnoho málo známých zajímavostí.
Di Louisvillejg - Opera propria, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=73705
Původní projekt
Gutzon Borglum a 400 dělníků vytesali kolosální sochy vysoké 18 metrů. Původní plán počítal také s vytesáním bust až po pás, ale od tohoto náročného projektu bylo téměř okamžitě upuštěno kvůli nedostatku finančních prostředků. Kromě toho bylo k odstranění většiny přebytečné žuly použito velké množství dynamitu, protože dláta dělníků by nikdy nestačila.
Di Winkelvi - Opera propria, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=68412961
Debata o prezidentech
Protože sochař Gutzon Borglum chtěl, aby se Mount Rushmore stal svatyní demokracie, vedla se debata o tom, které prezidenty do něj zahrnout. Tři z nich (Washington, Lincoln a Jefferson) se rozhodovali snadno. O tom, kdo by měl mít čtvrtou tvář, se však vedla dlouhá debata. Borglum chtěl Teddyho Roosevelta, zatímco jiní chtěli Woodrowa Wilsona. Nakonec se Borglum rozhodl pro Teddyho Roosevelta.
Di Winkelvi - Opera propria, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=68401245
Název hory
Hora je pojmenována po newyorském právníkovi Charlesi E. Rushmoreovi, který oblast navštívil v roce 1885. Rushmore prý požádal o pojmenování hory a bylo mu ironicky navrženo "Rushmore Mountain", které se později stalo oficiálním názvem.
Di Carol M. Highsmith - Library of CongressCatalog: http://lccn.loc.gov/2010630618Image download: ht
Původně měli být prezidenti rozmístěni různě.
Původně měl být obraz Thomase Jeffersona umístěn v prostoru napravo od Washingtonovy sochy, ale po zahájení prací se ukázalo, že skála není vhodná, a tak museli vyrobený obraz zničit pomocí výbušnin a začít znovu.
Di Jonathunder - Opera propria, GFDL 1.2, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=62533188
Místnost za tvářemi
V kaňonu v zadní části vytesaných stěn se nachází ve skále vytesaná komora z roku 1998, která obsahuje klenbu se šestnácti porcelánem smaltovanými panely, na nichž je text Deklarace nezávislosti a Ústavy, životopisy čtyř prezidentů a Borgluma a dějiny Spojených států.
Atrakce
01/10/2023
Itálie, Francie, Španělsko, Řecko....tolik míst v Evropě se může pochlubit atrakcemi, které lákají turisty z celého světa. Přemýšleli jste ale někdy o tom, která z nich je nejoblíbenější? Starý kontinent je přece plný divů a historie, kterou jinde jen těžko najdete.
Jak ale sestavit žebříček těch nejoblíbenějších? O to se postaral portál "Musement", který analyzoval více než 4200 míst po celé Evropě a zohlednil počet recenzí, které každé z nich mělo na Googlu.
Nad všemi dominují tři latinskoamerické národy, což není nic nového, ale nyní zjistíme skutečný žebříček nejlepších turistických atrakcí v Evropě.
Cestování bez rezervace
30/09/2023
V poušti Karakum, v Turkmenistánu, se nachází obrovský plynný kráter známý jako Gate to Hell (Brána do pekla), který údajně hoří bez ustání již od roku 1971.
Kráter vznikl zřícením plynové kaverny a název Pekelná brána mu dali místní obyvatelé, kteří žijí v nedaleké vesnici Derweze. Název souvisí s tím, že uvnitř kráteru o průměru asi 70 metrů a hloubce 20 metrů neustále hoří, šlehají plameny a vaří se bahno. V noci jsou plameny viditelné i několik kilometrů daleko.
Podle místních obyvatel je Brána do pekla, ohnivý kráter v poušti, který hoří už více než 40 let. nadpřirozeným jevem. Průzkumníkovi Georgeovi Kourounisovi se podařilo odebrat několik vzorků půdy z nitra kráteru a na základě analýzy zjistil přítomnost bakterií, které přežily navzdory vysokým teplotám a vyskytují se pouze uvnitř kráteru, nikoliv v okolní půdě.