Fontána di Trevi je největší ze slavných římských fontán, kterou na fasádě Palazzo Poli postavil architekt Nicola Salvi. Slavná fontána, jejíž stavba byla zahájena v roce 1732, byla slavnostně otevřena o více než 30 let později, v roce 1762.
V průběhu staletí se stala povinnou zastávkou všech turistů a dalších osob projíždějících hlavním městem. Její popularita vzrostla natolik, že dnes je nejen pravděpodobně nejznámější fontánou na světě, ale také jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí.
Proslulá je tradice házení mincí do kašny jako symbolu štěstí a o tom, jak tento zvyk vznikl, se vyprávějí různé historky. Fontána je hojně využívaná také filmaři, ve videohrách a hudebních klipech. Kolem tohoto nesporného symbolu Říma, který je stejně významný jako Koloseum, Císařské fórum a další římské památky, se točí mnoho zajímavostí a faktů.
Di NikonZ7II - Opera propria, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=11523014
Fontána di Trevi je největší ze slavných římských fontán, kterou na fasádě Palazzo Poli postavil architekt Nicola Salvi. Slavná fontána, jejíž stavba byla zahájena v roce 1732, byla slavnostně otevřena o více než 30 let později, v roce 1762.V průběhu staletí se stala povinnou zastávkou všech turistů a dalších osob projíždějících hlavním městem. Její popularita vzrostla natolik, že dnes je nejen pravděpodobně nejznámější fontánou na světě, ale také jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí.Proslulá je tradice házení mincí do kašny jako symbolu štěstí a o tom, jak tento zvyk vznikl, se vyprávějí různé historky. Fontána je hojně využívaná také filmaři, ve videohrách a hudebních klipech. Kolem tohoto nesporného symbolu Říma, který je stejně významný jako Koloseum, Císařské fórum a další římské památky, se točí mnoho zajímavostí a faktů.
O názvu existují různé hypotézy. První z nich je, že jméno "Trevi" pochází z "Trebium", místa původu poblíž Tiburtiny. Druhá hypotéza říká, že Trevi pochází od "trivio", křižovatky tří silnic Collatina, Prenestina a Tiburtina, o které vytéká voda. Třetí hypotéza odkazuje na Iuturnu, nymfu vzývanou během sucha, která měla chrám zvaný "Trevi".
Podle tradice vhození mince do Fontány di Trevi, otočeni zády k Palazzo Poli zajistí v budoucnosti šťastný návrat do Říma. Zavedení této tradice vhození mince do fontány di Trevi se připisuje německému archeologovi Wolfgangu Helbigovi, který v Římě pobýval dlouhou dobu mezi 19. a 20. stoletím. Vhození dvou mincí by podle tradice mělo zaručit lásku s Římanem, zatímco tři mince by měly zaručit sňatek se stejnou osobou.
Římský magistrát se od roku 2006 rozhodl, že všechny mince, které se z fontány vyberou (což v součtu činí asi 3 000 eur denně), budou věnovány Caritas (tj. křesťanskému sdružení, které se stará o chudé a o ty, kteří potřebují pomoc). To však nebrání zločincům, aby se v noci pokoušeli mince neoprávněně vytáhnout, což je nezákonné a trestné.
V druhé tradici, kdy se voda k pití stále čerpala z kašny (po staletí lidé pili vodu z kašny, protože byla považována za lepší než všechny ostatní, protože nebyla příliš vápenitá. Dnes se používá jen na zavlažování a pro jiné fontány), ženy nutily muže, kteří odcházeli, třeba do války nebo na dlouhou cestu, aby se z ní napili. Použité sklenice pak rozbíjely na znamení štěstí a věrnosti.
Fontána nemohla být ve světě filmu ignorována.
Je zřejmé, že se zrodem neorealismu a rozmachem italské kinematografie se fontána di Trevi stala jedním z nejčastěji natáčených míst v Římě a možná i v západní kinematografii. Jedním z celosvětově proslulých mistrovských děl této filmové sezóny je film Federica Felliniho "La dolce vita" z roku 1960, v němž se krásná Anita Ekbergová vrhá do fontány a vyzývá Marcella Mastroianniho, aby udělal totéž.